Podle mého manžela, mít 2 děti a starat se o domácnost není dost velký úkol, nechápal, proč jsem vždy unavená

Moje žena nepracuje, vychovává naše dvě děti. Jednomu jsou 4 roky a druhému je 8 let. Starám se o svou rodinu a doma dělám veškerou mužskou práci, opravuji to, co je potřeba, tahám nábytek a dělám další práci, která vyžaduje fyzickou sílu.

Moje žena je zaneprázdněna celý den s dětmi, vařením, úklidem a když se dostanu domů z práce a čekám na teplé jídlo a čistý byt, tak je vždy unavená a nespokojená. Nikdy jsem nepochopil, z čeho je unavená, jelikož nepracuje a nemá žádné závažné problémy.

Jsem zodpovědný a všechno co mám zaplatit, platím včas. Jednoho dne, jsme byli zmatení. Dohadovali jsme se o tom, kdo má těžší život a pak jsme se rozhodli trochu experimentovat. Změnili jsme si na týden role, dělal jsem ženskou práci a moje manželka dělala práci mužskou. Moje dovolená se blížila, takže jsem byl týden doma. Moje žena se zapsala na různé kurzy, tanec a některé kurzy pletení.

Ráno začalo jako obvykle, udělal jsem snídani pro děti a pak jsem vzal toho malého do mateřské školky a musel jsem zkontrolovat školní batoh toho staršího. Moje žena byla pryč a já jsem vzal děti, ten mladší byl frustrovaný, když se připravoval a přišli jsme pozdě. Když jsem se vrátil domů, čekala na mě spousta nemytých jídel, stůl plný drobků a v ložnici byl nepořádek.

Musel jsem připravit oběd, než se děti vrátí domů ze školy, ale nakonec to nevyšlo. Starší kluk se vrátil domů ze školy a než jsem dokázal udělat oběd, stále si stěžoval, že zemře hlady. Opět byla hromada nemytého nádobí a stůl byl v nepořádku. Když starší kluk jedl oběd, umýval jsem mezitím nádobí a zapomněl jsem dojít pro mladší díte do mateřské školky, tak jsem tam musel běžet.

Doma byl znovu nepořádek a mě došla trpělivost. Nařídil jsem dětem, aby trochu uklidili, protože jsem měl v kuchyni plné ruce práce. Moje žena se vrátila domů a zeptala se, jestli jsme udělali společně domácí úkoly. Domácí úkoly? Úplně jsem na to zapomněl. Po dokončení lekce psaní a učení, byl čas na večeři. Dal jsem dětem večeři, pak se šli vykoupat a pak šli spát. Ke konci dne jsme byl velmi naštvaný, nic se mi nepodařilo. Tento den byl pro mě velmi obtížný.

Večer  jsem nemohl usnout. Řekl jsem své ženě, že chci abychom se vrátili zpátky ke starému rodinnému pořádku, ale ona řekla, že to ještě nebyl týden. Byl to teprv první den a následujících pár dnů jsem musel dokonce prát a žehlit. Nemluvím o hřišti, nakupování a úklidu. Každý den byl šílený.

Moje žena během té doby vypadala opravdu krásně a svěže, vždy se vrátila domů a koukala na filmy. V domě nebylo nic rozbitého nebo špatného, proto nemusela dělat žádnou mužskou práci. Po tomto týdnu jsem si uvědomil, že práce mužů může být fyzicky obtížnější, ale zdaleka né tak vyčerpávající jako práce žen. Práce žen je každodenní a vyžaduje hodně trpělivosti. Začal jsem na svojí ženu koukat úplně jinak a už chápu, proč je kolikrát tak unavená a nepříjemná. Ženská práce je prostě k nezaplacení!