Vždycky to bylo o tom, že jsem se nechtěla cítit sama a měla jsem pocit, že když budu s někým, tak se všechno ponese tím správným směrem, ale pletla jsem se. Trvalo mi dlouhou dobu, než mi došlo, že někdy je nejlepší být sama a v mezičase si hodně věcí urovnat. Člověk se neustále za něčím žene a přitom zapomíná na to, že utíká vlastně sám sobě. Darovala jsem ti všechno – svou energii, čas a lásku a co mi potom zbylo? Nic. Čím víc člověk hledá lásku někde venku, tím víc jí ztrácí uvnitř, protože vždycky přijde někdo, kdo všechno sebere a nenechá člověku absolutně nic. Začátek opět z nuly.
Nicméně jsem ráda za tuto zkušenost, protože mě naučila být se sebou samotnou v těch nejtěžších chvílích a naučila mě milovat sebe sama, bojovat a nikdy se nevzdávat a hlavně – už nikdy hloupě nenaletět a to nejdůležitější, nezahazovat svou vlastní hodnotu. Možná jsem nebyla v tvých očích to nejlepší pod sluncem, ale mohl jsi vědět, jak moc mě bude bolet, když mě takhle zradíš, hlavně po tom, co jsi věděl, jak moc mi na tobě záleželo.
Avšak ničeho nelituji, jsem moc ráda za to, že jsem tě poznala a to nejdůležitější – že jsem konečně poznala sebe samotnou a naučila se žít s tím, jaká jsem a naučila jsem se milovat se všemi těmi nedokonalostmi a slíbila jsem si, že už se nikdy nenechám srazit na kolena a nikdy o sobě nebudu přemýšlet ošklivě. Miluju se se všemi mými chybami a už nedovolím nikomu, aby mě jakkoliv shazoval.
„Člověk si kolikrát musí projít tím nejhorším, aby se mohl dostat k tomu nejlepšímu.“
Autor: Michaela K.
